Jak může roztroušená skleróza ovlivnit kognitivní funkce

Mezi projevy roztroušené sklerózy se řadí i poruchy kognitivních funkcí, které jsou velmi časté a objevují se u 30 až 50 % lidí s touto diagnózou.¹ Viníkem je i zde zánětlivý proces roztroušené sklerózy, jenž může za větší úbytek tkáně v mozku, která má na starosti právě kognitivní funkce. K úbytku mozkové tkáně dochází přirozeně i u zdravých lidí o 0,1 až 0,4 procenta, v případě lidí s roztroušenou sklerózou to však může být mezi 0,6 až 1,35 procenta², což je mnohem výraznější. I s tímto se dá ale dobře pracovat pomocí vhodně nastavené léčby.

Poruchy kognitivních funkcí se u každého člověka s roztroušenou sklerózou mohou lišit. Záleží na tom, jaké místo v mozku zánětlivý proces zasáhne. Co to ale vlastně jsou ony poruchy kognitivních funkcí?  Může se jednat o zpomalení rychlosti, s jakou zpracováváme informace, potíže s pozorností a problematické uchovávání informací v krátkodobé paměti. Patří sem také poškození krátkodobé paměti, která nám umožňuje udržet po velmi krátkou dobu určitou informaci. Typickým příkladem je zapamatování si čísla telefonu před jeho vytočením. Mimo to roztroušená skleróza postihuje také kognitivní funkce, prostřednictvím nichž člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, strategicky plánuje a zvládá různé úkoly.^{3, 4}

Jak poznat zhoršené kognitivní funkce a co dál?

Řada lidí si své potíže nemusí zpočátku ani uvědomit a často je to spíše někdo z rodiny nebo okolí, kdo zaregistruje známky zpomalení zpracování informací nebo ztráty koncentrace či potřeby prodloužení času nutného k řešení určitého úkolu. Mezi úplně první potíže kognitivních funkcí patří obtížnější hledání slov než normálně.²

Závažnost všech výše zmíněných potíží se ověřuje pomocí neuropsychologických vyšetření, při kterých se využívá různých testů. S jejich pomocí se srovnává stav člověka s roztroušenou sklerózou a běžnou normou zdravého jedince. Součástí každého vyšetření je i rozhovor, jelikož ne vždy má zhoršení kognitivních funkcí na svědomí sama nemoc. Najdou se i případy, kdy lidé trpí vinou onemocnění depresemi, které pak mají za následek právě potíže s těmito funkcemi.²

Tipy, jak nedovolit mozku, aby stávkoval?

Nejprve je nutné zmínit, že v minulosti se problémům s kognitivními funkcemi u roztroušené sklerózy nevěnovalo tolik pozornosti a daleko větší důraz byl kladen na řešení fyzických dopadů. Dnes je situace zcela jiná a lékaři se snaží pracovat se všemi projevy roztroušené sklerózy. Stejně tak jako fyzická výkonnost, i kognitivní funkce potřebují pravidelný trénink, což u roztroušené sklerózy platí dvojnásob. Je to cesta, jak může člověk sám přispět k oddálení zhoršování obtíží.²

Například poruchy soustředění a paměti dokážou značně zhoršit pracovní výkon, což nikdo nechceme. Pomoci může cvičení, při kterém dochází k lepšímu prokrvení mozku a tím jeho lepšímu fungování. Doporučují se kognitivní rehabilitace, které provádí neuropsycholog. Konkrétně se jedná o trénink úkolů zaměřených na paměť, prostorové myšlení, vybavování si slov a podobně. Jeho výhoda však spočívá v tom, že se společně daleko přesněji zaměříte na problémové funkce, které vám sám odborník určí při vstupním vyšetření. Zkusit můžete ovšem také luštění křížovek, sudoku nebo učení se cizích jazyků, k čemuž žádného odborníka nepotřebujete.²

Ať už padne volba na cokoli, trénink musí být především zábavný, s čímž se pojí i jeho nutná pravidelnost. Vezměte to jako výzvu k seberealizaci, naučte se třeba úplně nový cizí jazyk.

Kromě toho dbejte samozřejmě i na dostatek tělesného pohybu, zdravé stravování a přestávky na odpočinek a relaxaci stejně jako na dostatek spánku a co nejméně stresu. Teprve tak pro mozek vytvoříte ty optimální podmínky ke správnému fungování.

Zdroje:

1. NOVOTNÁ, Helena. Roztroušená skleróza může ovlivnit i kognitivní funkce – Prevencí je aktivní život. Ulékaře.cz 2019. Dostupné na:  https://www.ulekare.cz/clanek/roztrousena-skleroza-muze-ovlivnit-i-kognitivni-funkce-prevenci-je-aktivni-zivot-405683
2. ZAPLETALOVÁ, Olga. Atrofie mozku u roztroušené sklerózy a možnosti medikamentózního ovlivnění. Remedia 2013; 23: 334–341.
3. SLÁDKOVÁ, Vladimíra. Diagnostika roztroušené sklerózy, typické klinické příznaky. Medicína pro praxi [online]. 2015; 12(5): 236–242. Dostupné na: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2015/05/07.pdf
4. MALINOVÁ, Renata a NOVOTNÁ, Klára. Brožura pro pacienty. 1. vydání 2017.